Jedná se o stavby, které jsou ze severní (někdy i z východní a západní) strany kryty zeminou. Což šetří až 80% energie k vytápění.
Tedy tyto domy se nehloubí do země, ale většinou se staví na povrchu nebo ve svahu, dobře se zaizolují proti vlhkosti a poté se přihrnou zemí.
Tyto domy lze stavět jako betonové skořepiny, zděné domy, nebo dřevostavby, případně jako kopule ze dřeva nebo nepálené hlíny.
Z jižní strany jsou prosklené plochy, které zajišťují dostatečné prosvětlení domu, případně jsou použity světlíky pro přívod světla.
Tyto domy jsou vybaveny důmyslným větráním prostor. Což zajišťuje dostatek čerstvého vzduchu, většinou více, než u běžných domů.
Takto lze stavět i pasivní domy, protože:
- Lednová teplota 2 metry pod zemí je u nás okolo 10 °C (na povrchu -20 °C)
- Dům chráněný zemí tedy obklopuje prostředí s teplotou o 30 °C vyšší než dům nadzemní.
- Stačí místnost ohřát pouze o 12 °C nad okolní teplotu
- Netradiční klimatizace - Dva metry pod zemí je v létě 15 °C.
- Chladicí efekt má i zelená střecha
Další výhody domů krytých zemí:
- Stavět lze i na místech nevhodných pro klasickou zástavbu
- Správně navržené domy jsou skvěle zvukově izolované.
- Svažitý terén není na obtíž, naopak, lze stavět i na levnějších pozemcích. Zahradu pak zřídíme »na střeše«
- Domy nenarušují ráz krajiny, stavět můžeme i v jinak nepřípustných oblastech
- Země chrání domy před požárem a dalšími živelnými pohromami (krupobití nebo větrná smršť). Jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně
- Menší požadavky na údržbu
Vyšší pořizovací náklady o 7-12%. Investice by se měla vrátit díky snížené spotřebě energie (kolem 15 kWh/ m2 rok), což je norma pro pasivní stavby.
Architekt - Ing. arch. Zuzana Grošaftová
Kočí Jindřich | 30.07 13:27