Objektivní parametry:
Subjektivní parametry: • prováděná činnost, oblečení apod. [8] Sledují se také další faktory, které svým působením mikroklima více či méně podstatně ovlivňují jako např. hluk, osvětlení či radonové záření. Všechny parametry se pomocí nejrůznějších technických řešení stavebních konstrukcí a systémů vytápění a větrání korigují na požadované hodnoty. Významný vliv má také „měkkost“ a barva povrchů, vytvářející teplo domova.
Z VYSOKOHODNOTNÝCH A ENVIRONMENTÁLNĚEFEKTIVNÍCH MATERIÁLŮ-Ing. Jan Růžička, doc. Ing. Petr Hájek, CSc., Ing. Kamil Staněk, České vysoké učení technické v Praze Syndrom nemocných budov
Dle oficiální zprávy Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 postiženo 30 % obyvatel vyspělých zemí tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Nejvíce je jich mezi těmi, kteří dlouhodobě pobývají v klimatizovaných budovách, přestože právě klimatizace má optimální parametry vnitřního prostředí zajišťovat. Klimatizace sice totiž zajistí vzduch bez fyzikálních a chemických nečistot a mikrobů, ale zbaví jej také z velké části vzdušných iontů. [9] Ty jsou přirozenou složkou vzduchu bezpodmínečně nutnou k udržení psychického i fyzického zdraví člověka.Elektroiontové mikroklima
Příliš malé koncentrace záporných iontů ve vzduchu člověku nesvědčí. Je prokázáno, že v klimatizovaných objektech je koncentrace vzdušných iontů výrazně nižší, než je přirozené a lidé si často stěžují na únavu, bolesti hlavy, pálení a slzení očí, na celkové snížení pracovní pohody. Nevhodné řešení pobytových prostor s ohledem na mikroklima [9]
Moderní technická řešení (hitech)
Tento nežádoucí stav lze aplikací dalších hitech řešení korigovat pouze částečně. I když pomocí ionizeru (emituje kladné ionty), či použitím superinteligentního okna (propouští kladné ionty z vnějšího prostředí ve zvýšené míře) koncentraci iontů zvýšíme, nedosáhneme tím bez komplexního řešení situace kýženého výsledku. Příklad použití klimatizační jednotky názorně ukazuje, jak moderní technika sice jeden problém zdánlivě řeší, na druhé straně však současně nejméně jeden nový způsobí.
Klasická technická řešení (lowtech)
Naproti tomu je na technická řešení klasická, tj. jednoduchá, přírodní a přirozená, stoprocentní spolehnutí prověřené časem. Právem se o nich hovoří jako o „tradičních technologiích budoucnosti“. Hliněné mazaniny, prkenné podlahy, hliněné a vápenné omítky, přírodní textilie a nátěry, sezónní skladování sena na půdách, vytápění sálavým zdrojem tepla či přirozená infiltrace [čeho?] okny a dveřmi vytvářeli člověku ve vnitřním prostředí docela přijatelnou pohodu již staletí před tím, než se výše uvedené parametry vnitřního prostředí začali vůbec sledovat. Nízkou koncentraci záporných iontů způsobuje mimo jiné také použití nevhodných stavebních materiálů. Plasty a syntetické materiály způsobí v místnosti, vlivem své nevhodné (nízké) relativní permitivity (?r ~ 3), iontovou nerovnováhu – povrch umělých materiálů kladné ionty pohlcuje. Jednou z cest ke zlepšení podmínek iontového mikroklimatu v budovách je používání klasických přírodních materiálů, které mají permitivitu vysokou a kladné ionty tedy nepohlcují. V současnosti se jeví jako nejužitečnější moderní (hitech) a klasická (lowtech) technická řešení vhodně kombinovat. Vhodné řešení pobytových prostor s ohledem na mikroklima[9] V každém případě je stále více zřejmé, že chcemeli bydlet opravdu zdravě, zajištění ani naprosto optimálních fyzikálních parametrů ve vnitřním prostředí nestačí. Vědomí „co, proč a jak“ činíme, je z hlediska zajištění psychofyzické pohody člověka naprosto nenahraditelné.
Životní prostředí – makroklima
Jakkoli skvělé podmínky si ve vnitřním prostředí domu zajistíme, zůstaneme vždy neoddělitelně spojeni také s životním prostředím vnějším.
Udržitelný rozvoj
V celém světě a v Evropské unii zvláště, roste nyní tlak na respektování principů tzv.udržitelného rozvoje.Koncept trvale udržitelného rozvoje byl Světovou komisí pro životní prostředí a rozvoj (WorldCommission on Environment and Development WCED) představen již v roce 1987.Udržitelným rozvojem se rozumí takový způsob ekonomického růstu, který uvádí v souladhospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním kvalit životního prostředí.[10]
Ekologická stopa
Vycházímeli ze zjištění, že hospodářská úroveň vyspělých zemí je založena na intenzivním využívání přírodních zdrojů a následném znečišťování, často i destrukci mnohých ekosystémů, jsou obavy, že cesta zemí ostatních k podobnému stavu prosperity přinese ještě masivnější degradaci biosféry, než jaká probíhá dnes, docela oprávněné. Mezi hlavní úkoly trvale udržitelného rozvoje patří zejména definovat koncepty, které by dokázaly omezit dopad činnosti lidské populace na životní prostředí (snížit tzv. ekologickou stopu).
Stavební průmysl
Ze všech lidských činností má na životní prostředí nejvýznamnější dopad průmysl. Jedním z jeho podstatných odvětví je také stavební průmyslová výroba. V souladu s koncepcí udržitelného rozvoje je takové stavění, které splňuje požadavky hospodářského a společenského pokroku a současně zanechává minimální ekologickou stopu.
Multikriteriální hodnocení staveb
Stavět v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje je náročným úkolem a to již a zejména vefázi návrhu budovy. V úvahu je třeba brát všechny její životní etapy – od vzniku až po zánik,tj. od získávání surovin, přes výrobu stavebních materiálů a konstrukcí, výstavbu, provoz až podemolici a zneškodnění odpadů.V současné době je zpracovávána koncepce hodnocení materiálů, konstrukcí a budov v každé zvýše uvedených fází životního cyklu a jsou vytvářeny způsoby multikriteriálního hodnocení,sloužící k výběru optimální varianty při porovnávání možných materiálových a konstrukčníchřešení.
Environmentálně efektivní materiály a technologie
V celkovém hodnocení stavebních konstrukcí jsou zahrnuty také takové jejich části, které se podílejí na zvýšení energetické efektivity snížením energetických nároků stavby. Výhodné jsou zejména takové části obvodových plášťů a střešních konstrukcí, které jsou přímo integrovány v rámci konstrukčního systému a zároveň plní konstrukční funkci [11] (např. nosná sláma – plní funkci konstrukční = nese střechu a strop a zároveň funkci tepelněizolační = snižuje náklady na vytápění). Trendem je vyvíjet nové materiály a zlepšovat vlastnosti materiálů stávajících, a to vývojem a aplikací vysokohodnotných a recyklovaných materiálů na jedné straně a ověřováním možností využití přírodních materiálů a „lowtech“ technologií na straně druhé. V souvislosti s výše uvedenými předpoklady hovoříme o tzv. enviromentálně efektivních materiálech a technologiích. Tyto materiály a technologie mohou efektivně snižovat dopady stavebních konstrukcí na životní prostředí téměř na absolutní minimum a naopak maximálně zvyšovat možnosti recyklace. Jedná se zejména o využití přírodních materiálů v různých formách:
Literatura
[1] PFEIFEROVÁ, Magda, SRDEČNÝ, Karel, ŠIMEK, Miroslav. Slaměný dům. České Budějovice: ROSA o. p. s. 2001. 70 s. ISBN 80-238-6834-9 [2] JONES, Barbara -Information guide to straw bale buildings. Dostupný z: www.strawbalefutures.org.uk/images/strawbaleguide.pdf [3] WIHAN, Jakub. Nosná sláma a CO2 neutrální dům Materiály pro stavbu 3/2007 [4] HUDEC, Mojmír. Slaměný balík jako stavební komponent – přednáška k příležitosti Světového dne pasivního domu 2007. [5] ŠIMEK, František. Postavte dům ze slaměných balíků-CD. České Budějovice: ROSA o.p.s. [6] ROVNANÍKOVÁ, Pavla. O vápně. Dostupný z: http://www.keim.cz/info/00-1/info1.htm [7] http://www.nejlevnejsiizolace.cz/ [8] Ing. Danuše Čuprová, CSc., Tepelná technika budov, Modul 1, Teoretické základy stavební tepelné techniky. Dostupný z: https://intranet.fce.vutbr.cz – BH10_M01.pdf [9] PŘÍČINY NÍZKÉ KONCENTRACE AEROIONTŮV BUDOVÁCH A KRITÉRIA PRO JEJICH POSUZOVÁNÍ – Ing. Radim Kolář, Juniorstav, Sborník 2007 [10] Trvale udržitelný rozvoj – Wikipedie [11] MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ PRVKŮA KONSTRUKCÍ BUDOV
Kočí Jindřich | 30.07 13:27