Herec Dušek vlastníma rukama postavil hliněný domek

. Prohlédni fotky

Kruhový hliněný domek se na pozemku Jaroslava Duška v Jindřichovicích pod Smrkem objevil náhodou. Podobně jako jeho rumpálová studna, maringotka a vlastně i sám Jaroslav.

Začátkem jara se zrodila myšlenka, že by si mohl postavit domek podle systému Superadobe, který na semináři v Itálii poznali dva jeho známí, a on souhlasil.

"Zaujal mne ten prostor s kupolí a chtěl jsem to zkusit sám postavit," vysvětluje Dušek, proč se do stavby zvláštního "hliněného srubu" pustil vlastníma rukama.

Staví se vlastníma rukama z toho, co se vykope

Stavět se v Jindřichovicích začalo na konci srpna pod dohledem Iliony Khalili, vdovy po íránsko-americkém architektovi Naderu Khalilim, který celý systém Superadobe vymyslel. Celou stavbu po odjezdu Iliony řídil účastník italského semináře Ondřej Blažík.

Vdova sama teď jezdí po světě a tuto metodu vyučuje. Hlavní předností je právě použití surovin výhradně z místa stavby, což minimalizuje náklady a dopad na životní prostředí.

Silnými stěnami dovnitř neproniká hluk

V domku se topí kachlovými kamny

 

Nejprve se i tady zkoušely různé poměry materiálů vykopaných přímo na pozemku, až se určilo nejvhodnější složení hliněné směsi. Pak už jen stačilo pozvat pár kamarádů a dát se do práce.

Další předností tohoto způsobu stavby je, že si ji dokážete postavit sami. K nasypání směsi do pytlů, ze kterých pak vykroužíte stěny pospojované ostnatým drátem, skutečně nepotřebujete žádnou stavební firmu.

Stačí pětičlenný tým, kdy jeden seká slámu, druhý míchá směs, třetí ji nosí, čtvrtý drží pytel a pátý pěchuje.

Můžete použít míchačku a bagr na kopání, to práci určitě urychlí, ale jde to zvládnout i bez mechanizace. Je však třeba počítat s tím, že spotřebujete minimálně měsíc vlastní dovolené.

Jediné, co se musíte naučit u odborníka, je způsob vyměřování poloměru kupole a zdí pomocí dvou řetězů upevněných ve středu a na okraji stavení.

Hliněný domek zakrývá střecha ze stanoviny. Na jaře se dodělají hliněné omítky

 

Stavění svépomocí bylo zábavné

Na stavbě hliněného domku Jardy Duška se vystřídalo asi osmdesát lidí, převážně kamarádů a známých, ale i lidí, kteří jen šli kolem a zaujalo je lidské mraveniště, ve které se stavba občas proměnila.

A protože tu vznikala svého druhu první podobná stavba ve střední Evropě, ukázal se tu párkrát i nějaký ten odborník, co se chtěl se systémem stavby seznámit.

Všichni, kdo dům stavěli, se ale shodují, že to vůbec nebyla žádná dřina. Naopak. "Jako by si tu dospělí a děti hráli spolu na pískovišti a mezitím vznikal dům," popisuje Dušek. Na rozdíl od většiny vydržel na stavbě celý měsíc, až do konce září, kdy byl položen poslední pytlový věnec na vrcholu šest metrů vysoké kupole.

Na stavbě domku se vystřídalo kolem osmdesáti dobrovolníků

Trombeho stěna žene sluncem ohřátý vzduch dovnitř domku

 

Postupně následovalo osazení kruhového okna do vrcholu kupole, stavba komínu, koncem listopadu přibyly obloukové dveře a okna na všechny světové strany a domek byl zakryt střechou ze stanoviny, aby hliněné zdivo nevlhlo deštěm. Naneštěstí až poté, co do něj celý říjen pršelo a zdivo kompletně nasáklo vodu.

Zimní zkouška mrazem

Vodou nasáklým zdem by teď přes zimu mohlo hrozit popraskání. Vzduch uvnitř domku se sice zahřívá a cirkuluje sám pomocí Trombeho stěny, jakéhosi venkovního miniskleníku, ze kterého proudí průduchy dovnitř sluncem ohřátý vzduch teplý i 23 °Celsia, a to i za mrazivého počasí.

To však funguje, jen když svítí sluníčko. A tak bylo potřeba domek nastálo zabydlet někým, kdo by v něm topil a zároveň pozoroval, jak se domek chová.

Role testovací osoby se zhostila slečna Renata původem z paneláku, která si tak splnila dlouholetý sen o jednoduchém životě v přírodě. Do domku jí přikoupili kachlová kamna a smontovali polopatro na spaní. Vodu čerpá z rumpálové studny venku, kde je i dřevěná kadibudka, ale elektřina záměrně chybí.

Renata tu má jen malou solární lampičku a nabíječku na mobil. A kupodivu jí to stačí.

Hliněný domek stojí v Jindřichovicích pod Smrkem na pozemku Jaroslava Duška

 

Prostor plný klidu a míru

"Devadesát procent návštěv nedokáže pochopit, jak tu můžu vydržet," uznává Renata se smíchem poněkud spartánské podmínky svého příbytku. Přesto se zdá spokojená.

A opravdu, uvnitř domku je zvláštní klid a mír, který si vás záhy podmaní. Zevnitř se zdá kulatý domek i o hodně vyšší. Asi že jsme zvyklí, že pod střechou je vždy nějaká půda, zatímco tady je místnost celá otevřená až k oknu do nebe.

Díky kupoli tu tak vzniká nová dimenze bydlení. Místnost je vyšší než širší. V kruhovém prostoru se vše soustředí kolem stolu uprostřed, na kterém záhadně přestávají fungovat mikrofony od kamery a mobily ztrácejí signál. Je tu cítit naprosto jiná energie než v klasické hranaté stavbě. Jako kdybyste se ocitli v posvátném dómu.

Hliněný rodinný dům Superadobe v USA

Interiér si každý zařídí dle svého vkusu

 

Hlína pohlcuje zvuk a tepelně izoluje

Padesáticentimetrovou stěnou dovnitř neproniká žádný hluk. "Psa nevyděsily ani petardy na Silvestra přímo od sousedů," poukazuje Renata na výbornou zvukotěsnost hliněných zdí. Díky klenutému prostoru je tu i dobrá akustika.

Hliněné zdi mají i další výhodu. Netáhne z nich chlad, tedy alespoň ne z pytlů nahoře, které už během měsíce topení a větrání stihly vyschnout. Zdá se tedy, že až domek v létě kompletně vyschne, bude perfektně tepelně izolovat, především díky slámě, která se do zdiva přidává.

Zatím je však zdivo stále vlhké, voda na pytlích kondenzuje a ve spárách mezi nimi se objevuje plíseň. Renata tak musí často větrat, a i proto domek vytopí na stálou teplotu pouhých dvanáct stupňů.

Nicméně pocitově se zdá být i těch "pouhých" dvanáct příjemných. Ani po delší době strávené uvnitř domku nemá člověk zmrzlé ruce či nohy. Asi proto, že v hliněné stavbě se prý i nižší teplota snáší daleko příjemněji. Nicméně pro ty, kdo by si chtěli takový domek postavit sami, má Dušek jednu dobrou radu: "Začněte se stavbou na jaře, ať se vám ve zdech během léta nakumuluje teplo."

V domku je dřevěné patro na spaní. Elektřina chybí, toaletu nahrazuje kadibudka

 

Přijeďte v květnu na omítky a saunu

Co bude s domkem po zimě, se uvidí. "Je to živý organismus, který se sám vyvíjí a říká si o další kroky," vysvětluje Dušek.

Sama metoda Superadobe umožňuje přistavování dalších půlkruhů kolem hlavní budovy, takže by se tu mohlo pohodlně postavit i 4+1, zavést voda, elektřina a kanalizace a bydlet jako v běžném rodinném domku.

To však Dušek rozhodně nechystá. Zatím se plánuje jen postavení venkovní sauny a dokončení podlahy a hliněných omítek. "Pokud byste chtěli přijet pomoci, inspirovat se nebo třeba jen pobýt s příjemnými lidmi, jste vítáni," zve Dušek na jarní pokračování výstavby.

Stačí se ozvat na email: info@superadobe.cz, kde můžete požádat zdarma i o jakoukoli radu ohledně tohoto typu stavby.

A už teď jsou v Jindřichovicích pod Smrkem dveře otevřené všem odvážným zájemcům o vyzkoušení přebývání v hliněném domku v zimě.

Vždyť to byl také jeden z důvodů, proč se Jaroslav do celé stavby hliněnky pustil. Chtěl vytvořit v dnešním světě plném moderních vymožeností jedno malé místo, kde by si kdokoli mohl vyzkoušet žít v souladu s přírodou. A to se mu skutečně povedlo.

FAKTA O HLINĚNÉM DOMKU JAROSLAVA DUŠKA