Izolační hmoty z celulózových vláken

Ekologické systémy výstavby- výstavba dle zásad udržitelného rozvoje s využitím Izolace Climatizer Plus.

Izolační hmoty z celulózových vláken získávají stále více příznivců. Není divu, vždyť konec konců jsou jejich tepelně izolační vlastnosti výborné a náklady nízké. Stavebníci si také stále více uvědomují důležitost vlivu staveb a v nich použitých materiálů na životní prostředí a toto vědomí a vůle používat zdraví a životnímu prostředí neškodící materiály vedou k využívání celulózových izolačních hmot.

Climatizer Plus a Climatizer Thermo jsou přírodní izolační hmoty z celulózy, které jsou zafoukávány do střech, stěn, do stropů a podlah. Climatizer vykazuje výborné izolační hodnoty jak v zimě tak v létě, jeho využití vede k úsporám energie, redukování nákladů na topení, snížení vzniku emisí CO2 a tím i ke zlepšení životního prostředí.

Izolační vrstvu Climatizeru Plus je možné vytvořit i na velmi těžko přístupných místech a spolehlivě se tak zabrání vzniku spárové průvzdušnosti. Kromě toho se difúzím otevřený izolační systém postará o příjemné pokojové klima, protože vyrovnává kolísání vlhkosti.

V kombinaci s nasazením Climatizeru se i logicky nabízí využití dřeva jako stavebního materiálu, který jako jediný je obnovitelnou stavební surovinou a při tom umožňuje výstavbu až 5 podlažních domů. Použití dřeva není z hlediska životního prostředí žádným drancováním a při správném hospodaření přispívá k výrazné redukci skleníkových plynů. Vhledem k tomu, že mezi evropskými státy patříme mezi lídry v produkci CO2 a na každého z nás připadá 12,5 t tohoto skleníkového plynu, měli bychom se věnovat vedle činností směřující k redukci výskytu rovněž technologiím, které tento trend dále nezhoršují.

Dřevo vhodné ke stavebním účelům nebo například pro výrobu papíru potřebuje vegetační období v délce cca 70 let. Během této doby absorbuje poměrně významné množství uhlíku(na 1m3 dřeva je vázáno až 250kg CO2), který patří k jeho základním stavebním kamenům (cca 45%). Důležité je, že tento uhlík je získaný z běžného přírodního koloběhu jako produkt fotosyntésy (www.drevoprozivot.cz). Při využití dřeva, jako stavebního materiálu, dojde k jeho zakonzervování často až na 150 i více let. Během této doby vyroste dřevo na stavbu dalších dvou domů. Přitom dřevo se dnes již neomezuje na prosté využití pro základní nosné konstrukce ,ale je využíváno jako základní složka řady moderních materiálů (OSB desky, Cetris, Heraklith, HDF nebo MDF desky atd…).

To co nás na těchto stavbách dále upoutá je obvykle velmi nízká náročnost vytápění. Pro spolehlivost konstrukcí a jejich trvanlivost má zásadní význam správný návrh skladby a provedení izolace tak , aby nedocházelo ke kondenzaci uvnitř konstrukcí. Velmi významné je provedení větrotěsné vrstvy z vnější strany a zamezení spárové průvzdušnosti konstrukcí.

Co je teda třeba si v této souvislosti uvědomit? Jaké jsou argumenty na často neodborné argumenty oponentů těchto materiálů?

1. Použití dřevěných konstrukcí nebo osvědčených skladeb s deskami na bázi dřeva není experimentem, ale osvědčenou skladbou s vynikající funkcí
2. Použití správné kombinace materiálů na bázi dřeva neprodražuje stavbu a naopak výrazně zvyšuje komfort obývání.
3. V případě požáru je chování materiálů na bázi dřeva a dřevěných vláken často mnohem lepší než u konvenčních např. oelových konstrukcích. Pomalé odhořívání nosných konstrukcí dává dostatek času pro opuštění zasažené budovy.
4. Efektivní využití energie v provozu budovy má zásadní význam v celkovém spektru její spotřeby ve světě.

 

 

Spotřeba primární energie ve světě

13 % na průmyslovou výrobu.

19 % na dopravu.

20 % na novou výstavbu.

48 % na provoz budov.

(Zdroj: "Nízkoenergetický dům" - Ing. arch. Pavel Šmelhaus a kol.)

 

 

5. Energie potřebná k výstavbě těchto konstrukcí je několikanásobně nižší než u konvenční výstavby.

 

Energetická spotřeba na výrobu

(v MWh, vztaženo na 100 m² podlahové plochy)

 

Cihlové stěny, železobetonový strop	75    MWh	(100 %)
Lehký dřevěný skelet	21,4 MWh	(28,5%)

 

Hmotnost konstrukcí (v t, vztaženo na 100 m² podlahové plochy)

 

 

Cihlové stěny, železobetonový strop	113 t	(100 %)
Lehký dřevěný skelet	9,2 t	(8,2 %)

 

 

 

Obvod. stěna	Konstrukční skladba stěny	Tloušťka stěny bez omítky (cm)	Součinitel prostupu tepla (W/m2.K)	Celková energetická náročnost (kWh)
Masivní	·  Betonové tvárnice o tloušťce 30 cm s integrovaným zateplením o tloušťce 5 cm.    ·  Litý beton o tl. 22 cm se zateplením o tloušťce 8 cm (EPS).    ·  Pórovitá cihla o tloušťce 38 cm	35  30  38	0,45  0,44  0,45	120-170  140-180  200-250
Lehká	Dřevěný rám, celulózová tepelná izolace o tl. 12 cm, opláštění ze sádrokartonových a dřevovláknitých desek, vnější obklad	24	0,35	50

 

 

 

 

6. Likvidace staveb na bázi dřeva je energeticky nenáročná a nezatěžuje životní prostředí.
7. Generace, které přijdou po nás, budou mít jiné nároky na životní styl a budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ, nezatěžujme je problémy co dělat s "odpadem", který zbude po naší neuvážené výstavbě.
8. Náklady na vytápění rodinných domků a ostatních staveb z moderních konstrukcí na bázi dřeva s dostatečnou tloušťkou tepelné izolace jsou podle zkušeností uživatelů až o několik tisíc Kč měsíčně nižší než u domků z klasických silikátových materiálů.
9. Nižší tepelně akumulační schopnosti lehkých dřevěných konstrukcí lze při použití pružného otopného systému využít ve prospěch těchto staveb. Okamžité tepelné ztráty jsou velmi nízké a nízká je i potřeba energie pro temperování stavby. Výrazně se zkracuje doba na dosažení tepelné pohody bydlení. 
10. Nízkou potřebou energie jsou vytvořeny zásadní předpoklady pro použití ekologických o topných systému například na bázi tepelných čerpadel .

Zdroj: www.ciur.cz