Návrat ke stavbám ze slaměných balíků nastal v sedmdesátých letech v západní Americe, stejně tak jako návrat ke zdravému životnímu stylu, se zájmem o udržitelné stavitelství. Ke konstrukcím ze slaměných balíků je nyní užívaná mnohem složitější technologie, přesto základní konstrukční technika zůstává velmi podobná té původní. Ke stavění domů na celém světě se využívá mnoho různých variací. Ze slaměných balíků se staví stodoly, sklady, ale i víceposchoďové domy, nejrozšířenější však stále zůstávají jednoduché jednoposchoďové domky. Existuje mnoho domů, které stojí už dobré půl století, bez známek jakéhokoliv poškození, ačkoli byly stavěny po "staru", bez základů a technických vymožeností. V každém případě připomínají, že jednoduché slaměné konstrukce mohou být velice pevné a trvanlivé, dobře použitelné i v této přetechnizované době.
Sláma, která je sesbírána z pole, může být z jakéhokoli druhu obilí. Je vložena do balíkovacího mechanismu, slisovaná do tvaru kvádru a potom převázaná provázkem, který je většinou z polypropylénového materiálu, neboť drát zreziví a přírodní materiál není dostatečně pevný a trvanlivý. Navíc se v něm může držet plíseň. Záleží na tom, jak balíkovací stroj pracuje, balíky však nejsou homogenní - stébla nejsou uložena jedno vedle druhého - kvalita je tedy rozdílná. Balík je stlačen a přemění se ve vrstvy slámy 10 cm silné, celý balík se pak skládá z několika deseticentimetrových vrstev stlačených podél dlouhé osy balíku. Pro nosné stěny je doporučeno pokládat balíky výhradně na plocho, neboť unesou větší zatížení než balíky pokládané na hranu.
Jsou také vhodnější pro omítání, neboť boční strana je tvořena usekanými konci stébel, což je ideální pro přijetí omítky. Typy, druhy a struktura balíků se mohou velmi lišit, záleží na typu slámy a balíkovacích strojích, od nichž se odvíjí uspořádání a uložení stébel v jednotlivých balících. Balíky jsou obvykle vršeny jako cihlové zdivo, ale díky měkkosti tohoto materiálu se výsledná stavba nechová stejně jako zděná. Výška stěn se mění, kolísá a tvaruje se.
Rozhodneme-li se využít ke stavbě nosnou kostru z jiného materiálu a slámu použít pouze jako výplň, nebudeme příliš omezeni tvarem a velikostí stavby - dají se stavět i mnohaposchoďové stavby. Naopak, tvoří-li nosný systém slaměné balíky a nesou-li váhu střechy a podlahy, budeme omezeni výškou stěn (cca 280 cm), půdorysem i typem střešní konstrukce.
Použití slámy je vhodné i z hlediska životního prostředí. Materiál není nijak chemicky ošetřen, zpracování je pouze mechanické. Současné stavebnictví má dva moderní trendy, navzájem se propojující, a těmi jsou nízkoenergetické a biologické stavění. Stavba ze slámy výborně využívá každé z nich.
Nízkoenergetické stavby jsou typické svou malou spotřebou na vytápění. Podmínkou je dobrá tepelná izolace a sláma je velmi dobrý a levný tepelný izolant. Biologické stavby kladou důraz na využití přírodních materiálů, kromě tradičního dřeva využívají méně tradiční konstrukční a izolační desky ze lnu a konopí, tepelné izolace z novinového papíru, bavlny, ovčí vlny, omítky z jílu atp.
Vlhkost
Otázka ochrany slaměné konstrukce před vlhkostí je široké téma a nelze poskytnout universální radu a odpověď. Závisí to samozřejmě na daných místních klimatických podmínkách. Slaměný balík určený pro stavbu by měl být absolutně suchý, jeho vlhkost však nesmí v žádném případě překročit vlhkost 20%! Potom zde mohou začít bujet různé plísně a huby, které naruší stavbu, její konstrukci, ale hlavně mohou být zdraví škodlivé pro obyvatele, pokud se jejich spóry začnou šířit vzduchem. Balíková stěna potřebuje dýchat a odvodnit, spodek stěny musí být oddělen od základů, musí být zabráněno jakémukoli vzlínání vody. Tam, kde zatéká, chybí izolace, sláma zahnívá a potom přestává omítka na slámě držet.
Hořlavost
Balíky slámy jsou natolik stlačeny, že nejsou prostupné pro vzduch, omítnutá stěna ze slaměných balíků je velice dobrou bariérou proti ohni, je schopná odolávat ohni 3-4 hodiny. Ale stavbě, která ještě není dokončena a její stěny ještě nejsou omítnuty, je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť volná sláma je vysoce hořlavá.
Hlodavci
Pro hlodavce je obtížné dostávat se přes balíky slámy, neboť jsou velmi silně stlačené. Každý stavebník by měl ale slámu před započetím stavby zkontrolovat, neboť hlodavce může do stavby přilákat zrno, které zbylo v klasech po nedostatečném výmlatu. Balík by měl být dokonale zbaven všech zrn a klasů - ty by totiž kromě nebezpečí hlodavců při příhodných podmínkách mohly začít klíčit a růst.
Rozhodneme-li se pro stavbu domu ze slámy, je třeba prostudovat hodně materiálu, posbírat zkušenosti těch, kteří už o těchto netradičních stavbách již něco vědí. Je dobré přesvědčit se na vlastní oči a po dohodě s majitelem domluvit návštěvu. Jeden z takových slaměných domů můžeme najít v Ledenicích u Českých Budějovic, jeho majitel, pan Šimek, je ochotný zájemcům umožnit prohlídku v domě a podělit se o své zkušenosti se stavbou. Nejdůležitější pro budoucí stavebníky je chuť, odvaha a netradiční přístup k vlastnímu bydlení. Nedá se očekávat velká podpora k stavbám z netradičních materiálů. Je potřeba sehnat poměrně mnoho informací, abychom se vyvarovali zbytečných chyb, výdajů a starostí. Je třeba počítat s tím, že nebude jednoduché sehnat odborníky, kteří mají se stavbou takovýchto staveb již zkušenosti, přesto výsledek dobře provedené práce bude jistě stát za tu námahu a odvahu postavit si nový domov v této době poněkud netradičně.
Napsala Petra Rejthárková, www.stavocentrum.cz - portál s informacemi jak na stavební povolení a stavby vůbec.
Henkeová Barbora | 26.09 13:02