Technologie stavění ze slámy

Zdroj: www.ekodum.ecn.cz  

EKODŮM o.s., Rožmitál pod Třemšínem

Předseda sdružení Akad. Arch. Aleš Brotánek

Historie
Nejstarší známé a zdokumentované stavby ze slámy evropského typu (úmyslně pomíjím Afriku,Austrálii, Jižní Ameriku a Asii) pocházejí z Nebrasky z let 1886-87, kdy tu byla postavena škola o jedné místnosti. Existují zde domy ze slámy dodnes funkční ve stáří okolo 100let. Tím je zodpovězena otázka po možné životnosti stavby.

V odpovědi na téma "životnost stavby" jsou zároveň zakódované i ostatní otázky. Jde tedy o správnou technologii stavění a pozoruhodné je také široké spektrum typů objektů počínaje bizarními zahradními stavbami (Francie), přes rodinné domy (Kanada, Nové Skotsko, Montana) i takové, které nejsou na první pohled nijak odlišné od klasických (Wyoming, Kalifornie, Ural a Moldavsko) až po kostel nebo muzeum (Nebraska) postavené roku 1928 v honosném koloniálním historizujícím stylu, těžko identifikovatelném jako slaměná stavba.

Důvodem, proč se začala technologie „stavění ze slámy“ v Nebrasce používat, byl lokální nedostatek dřeva a jiných stavebních materiálů, neboť stavění z drnů, do té doby zde běžné, představovalo značnou devastaci lučních porostů. Rozšíření parního stroje s sebou přineslo možnost stlačit seno nebo slámu do kubického tvaru svázaného provázkem nebo drátem. Od této technologie byl jen krok k použití balíků slámy jako stavebního materiálu.

Muzeum Nebraska

Zahradní domek-Francie

Technologie stavění ze slámy 

Za prvé je možné slaměné zdivo používat jako výplňové zdivo do dřevěného, betonového, dokonce i ocelového skeletu. Slámy se takto využívá jako velice dobře izolující, rychle realizovatelné výplně, kterou lze použít i u vícepodlažních objektů. Nejpřekvapivější je, že je možné vztyčit ze slaměných balíků nosné zdivo. Limitem je výška stěny uváděná do 3,40 metrů vhodná pro přízemní domy s využitelným podkrovím. První předpoklad pro stavění ze slámy jsou kvalitně suché, dostatečně komprimované balíky. Aby nedošlo k plesnivění stavby, je důležité dodržet správnost konstrukce základu stěny.

Základ by měl tvořit betonový sokl s dvojitou hydroizolací vytaženou do výše první řady slaměných balíků. V našich klimatických podmínkách by měl být sokl nejméně 30 cm nad zemí i s ohledem na možný útok potkanů, ti podle odborníků výše nešplhají. Pro započetí vlastního zdění je třeba, aby ze základu vyčnívala ocelová táhla, na která se napichují vlastní balíky (to je jen jedna z metod stavění). Pro zpevnění je třeba od třetí vrstvy probíjet jednotlivé řady dřevěnými kolíky nebo roxorovými dráty.

Ocelová táhla (závitové tyče) vycházející ze základu se postupně s růstem stěny nastavují až do podstropního věnce, který je přes táhla stlačen na přesně definovatelnou vodorovnou výšku. Věnec může mít různé konstrukce podle toho, jak má být dosaženo stlačení. Variantně je možné použít páskovací techniku na balení palet. Věnec slouží zároveň jako pozednice na přichycení osazení krovu (viz obr.2).

Obr. 1 - Řez tepelně izolovaným základem slaměné stěny

Obr. 2 - Napojení krovu na nosnou stěnu z balíků slámy

Obilná sláma, pokud je vymlácená, nenabízí žádnou potravu pro myši a je-li dostatečně slisovaná, pro pohyb stěnou mnoho prostoru ani nezbývá. Přesto je možné hlodavcům prostředí ještě poněkud znechutit prosypáváním vápnem při vlastním kladení balíků na sebe. Jinou možnost je nabízí ostříkání balíků tekutým vápnem určitou dobu před stavěním, a to i z dezinfekčních důvodů. V místech, kde bude třeba upevnit přímo na stěnu zařizovací předmět, například kuchyňskou linku, připevní se pod pletivo latě, do kterých je pak možné šroubovat vruty.

Takto dokončenou stěnu je třeba nechat sesednout a k povrchové úpravě přistoupit až po třech nedělích. V mezidobí je třeba provést přípravu. Má-li stavebník zájem mít stěny rovné, je třeba ještě před rabicováním ostříhat stěny strunovou sekačkou. Při potahování pletivem je vhodné použít drátěnou síť s co nejmenšími oky, aby byla neprostupná i pro nejmenší hlodavce. Orabicování pletivem má několik významů. Kromě toho, že dává stěnám konečný tvar, má zamezit případnému pronikání myší do stěn. Pro snazší napojování je vhodné položit pruh pletiva nejen pod věnec, ale i na základový sokl pod stěnu, takže je možné pruhy pletiva kladené na stěnu nahoře i dole přichytávat. V závěrečné fázi na takto připravené stěny je možné provádět omítání: pletivo zde představuje armovací prvek. Neomítá se ovšem klasickou omítkou, ale směsí z jílu, vápenného mléka a plev. Tuto hmotu je dobře připravovat z jílu nakopaného před příchodem zimy, neboť přemrzlý jíl se výrazně lépe rozdělává nežli čerstvě nakopaný. Aby povrch stěn nepopraskával, je lepší hustší směs, která je namáhavější na propracování. Omítka se nanáší buďto širokými rajblíky nebo rukama v gumových rukavicích podle toho, je-li je cílem stěna nerozeznatelná od klasické nebo nezaměnitelně měkká, plná křivek a záhybů.

Teprve omítnutá stěna tvoří kompaktní celek, který vykazuje všechny potřebné vlastnosti, a tedy i požadovanou požární odolnost. Kompozitní slupka vytvořená pletivem a směsí jílu a vápna k dezinfekci a plev, jež vážou, zamezuje přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášivá hmota. Pro lepší představu ji můžeme srovnat s knihami: ty jsou sice z hořlavého papíru, ale papír naskládaný těsně na sebe (takže bez přístupu vzduchu) tvoří nehořlavou hmotu. Samostatnou kapitolu tvoří prostupy pro okna a dveře. Pro ty je třeba nejdříve vytvořit prkenná nebo překližková ostění, která se zazdívají do stěn.

Stavby ze slámy mají výborné izolační vlastnosti. Stěna silná 500 mm se svými izolačními vlastnostmi vyrovná 250 mm silnému polystyrénu. Objektu však chybí schopnost akumulovat a vyrovnávat tepelně klimatické výkyvy. O tuto vlastnost doplňují dům hliněné omítky, které je možné provést i v zesílené formě v několika vrstvách až do síly 80mm. V této síle doplňují jakost stavby i o pozitivní bioklimatické vlastnosti hliněných staveb. V této síle se již projevují vlastnosti nepálené hlíny, která je schopna vázat a nazpět uvolňovat vzdušnou vlhkost, a tím vytváří optimální nepřesušené klima, jaké známe třeba z panelákových bytů.

Zdroj: www.ekodum.ecn.cz  

EKODŮM o.s., Rožmitál pod Třemšínem

Předseda sdružení Akad. Arch. Aleš Brotánek