TEPELNĚ TECHNICKÉ NAVRHOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ SLAMĚNÝCH KONSTRUKCÍ

TEPELNĚ TECHNICKÉ NAVRHOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ SLAMĚNÝCH KONSTRUKCÍ-ŠÍŘENÍ TEPLA A VLHKOSTI
POJEDNÁNÍ K DISERTAČNÍ PRÁCI

1 ÚVOD
Přes zjevné výhody, jako jsou minimální spotřeba energie na výrobu a provoz, nízká cena,
dostatečná životnost a následná jednoduchá a ekologicky výhodná likvidace, využití lokálních
zdrojů, přínos pro místní ekonomiku a vhodnost pro stavbu svépomocí, brání širšímu využívání
slaměných balíků ve stavebnictví zejména nedostatek zkušeností, chybějící metodika pro
navrhování, chybějící závazné technické parametry a z toho plynoucí oprávněná nedůvěra
investorů.
2
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
Z výše uvedených důvodů není možné stavebního potenciálu slaměných balíků využít zatím
naplno. Zatímco v oblastech výzkumu slaměných konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti a
statiky bylo již v zahraničí dosaženo jednoznačných výsledků [5], v oblasti tepelně technické tomu
tak zatím není. Byla již provedena celá řada jednotlivých měření tepelně technických vlastností
slaměných konstrukcí [2,5], mechanismus přenosu tepla uvnitř slaměných konstrukcí však zatím
popsán nebyl a neexistuje žádná odpovídající metodika jejich tepelně technického navrhování a
posuzování.
2.1 Specifika izolací z balíků slámy
Od konvenčních tepelných izolací se izolace ze slaměných balíků liší zejména mnohem větší
průvzdušností a tloušťkou. S rostoucím teplotním spádem, průvzdušností a tloušťkou vrstvy roste
vliv šíření tepla prouděním (konvekcí) uvnitř tepelně izolační vrstvy [1,2,5].
Druhým významným specifikem je velká vlhkostní citlivost slámy. Sláma bez problémů snese
opakované cykly vlhnutí a vysychání. Je li však dlouhodobě vystavena relativní vlhkosti prostředí
překračující 70% nebo pokud její hmotnostní vlhkost přesáhne 30%, zplesniví [3]. Mechanismus
šíření vlhkosti ve slaměných stěnách byl popsán prozatím pouze pro svislé konstrukce skladby
hliněná omítka-slaměný balík-hliněná omítka [7,10]. Takové konstrukce jsou z vlhkostního hlediska
považovány za bezpečné. Z tohoto hlediska však zatím nebyl proveden žádný výzkum vodorovných
konstrukcí a konstrukcí jiných skladeb.
Velikost konvekce a obsah vlhkosti ve slaměných stěnách závisí podstatnou měrou na použitém
stavebním systému, technologii a kvalitě provedení. Zahraniční a historické zkušenosti ukazují, že
nejlépe fungují stěny z nosné slámy oboustranně omítnuté hliněnými omítkami. Ve stěnách z nosné
slámy je vliv konvekce menší. V zatížených slaměných stěnách se balíky rozpínají do stran a
eliminují tak mezery. Slaměná hmota je rovnoměrně stlačena a průvzdušnost je tak snížena. Hliněné
omítky mají díky svým specifickým vlastnostem příznivý vliv na obsah vlhkosti ve slaměných
stěnách [10]. Ve vlhkých stěnách tepelná vodivost roste, tepelný odpor klesá. To působí další nárůst
vlhkosti a může vést až k plesnivění slaměné stěny v její patě, kde se má akumulovaná vlhkost
tendenci hromadit [5].
Vedle klasického, historického, nebrasského stylu stavění z nosné slámy, vhodného pouze pro
stavbu malých jednopodlažních domků se v posledních dvou desetiletích vyvíjejí systémy nové,
umožňující z nosné slámy stavět nejrůznější stavby od standardních rodinných domů až po rozsáhlé
průmyslové objekty. Ať už je to patentovaná CUT (cell under tension) technika přírodního stavitele
Toma Rijvena, hybridní systém vyvinutý britskou neziskovou společností Amazon Nails či stavění
z obřích balíků (big bale building) používané v německy mluvících zemích, ve všech systémech je
sláma v konstrukcích rovnoměrně zhutněna, je co možná nejvíce bez dutin a mezer a je omítána
hliněnými omítkami přímo na slámu.
2
TEPELNĚ TECHNICKÉ NAVRHOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ SLAMĚNÝCH KONSTRUKCÍ-ŠÍŘENÍ TEPLA A VLHKOSTI
POJEDNÁNÍ K DISERTAČNÍ PRÁCI
V současnosti je však nejschůdnějším kompromisem pro běžnou výstavbu použití slaměného
balíku pouze jako náhrady konvenční tepelné izolace, kdy jsou balíky uzavřeny v konstrukci
dřevostavby, pro následující zřejmé důvody:
- pracnost shodná s klasickou dřevostavbou;
- zlevnění stavby snížením nákladů na tepelnou izolaci;
- minimální potřeba znalosti speciálních technologií;
- možnost dodávky stavby zaučenou firmou specializovanou na dřevostavby.

Kompletní Disertační práce od Ing. Daniel Grmela je ke stažení zde...