Pitnou vodu – neboť ji nezneužívá jako "levné" transportní médium pro naše fekálie a neznečišťuje s nimi povrchové a spodní vody
Půdu – neboť umožňuje prakticky 100% návrat (recyklaci) živin obsažených v potravě. Lidský trus obsahuje dusík + fosfor + draslík (NPK) s celou řadou dalších mikroprvků, které by se měly vrátit zpět do půdy. Je to velmi cenné hnojivo. Před aplikací na záhony je dobré ho zkompostovat. Ekologické záchody se tedy nazývají kompostovací. Některé kompostují rovnou, jiné jsou jen takovou přestupní stanicí před zahradním kompostem.
Zde je stručný přehled existujících možností ekotoalet:
Existuje nepřeberné množství různých konstrukcí, lze je však zhruba rozdělit podle toho, jakým způsobem zacházejí s exkrementy.
Fekálie buď přímo kompostují anebo jen shromažďují, případně vysušují – a kompostování probíhá někde jinde. Mezi jednotlivými typy přitom není ostrá hranice. Společné je pro ně pouze to, že nepoužívají vodu pro splachování. Pro všechny typy se přitom často používá společné označení "kompostovací" toaleta, což je poněkud matoucí. Vhodnější je společné označení "eko-toaleta", nebo ještě lépe – "suchá" toaleta.
Toalety, které exkrementy jen shromažďují
Vlastní kompostovací proces probíhá mimo toaletu – na kompostu nebo ve výměnných zásobnících. V praxi to znamená, že v toaletě se musí poměrně často vyměňovat zásobník, nebo se musí jeho obsah vynášet na venkovní kompost. Pokud se to skutečně dělá, jde zaručeně o nejbezpečnější typ co se týče zápachu – dokud ve fekáliích nezačnou intenzivněji probíhat fermentační anaerobní procesy, tak nezapáchají. Typickým zástupcem vhodným pro samovýrobu je toaleta zasypávaná pilinami. Větší kapacitu mají toalety se separací moči, např. komerční modely Torrdass, Compact a Coloni fy Separett.
Toalety, které exkrementy shromažďují a vysušují
Vysušením se redukuje zápach, množství koliformních baktérií a také objem exkrementů. Kompostování probíhá také až na venkovním kompostu či v kompostéru resp. ve výměnné nádobě toalety po přidání zeminy a provlhčení. Na našem trhu jsou tyto toalety zastoupeny značkami Separett a BioLet. Bohužel, některé komerční modely to s vysoušením přehánějí – trvale běžící ventilátor spolu s topným tělískem mají nemalou spotřebu el. energie (3 až 7 kWh/den) – takový záchod již opravdu nelze označit za ekologický! Přesušené fekálie jsou navíc poněkud obtížněji kompostovatelné. Přiměřeného vysušení však lze při separování moči dosáhnout i pomocí několika-wattového trvale běžícího ventilátoru – tak je to u modelů Separett Villa, Weekend a Coloni – nebo i jen pomocí větrné turbíny (toaleta EnviroLoo).
Relativní psychologickou nevýhodou sušících toalet je to, že suché fekálie mají daleko do kvalitního kompostu a uživatelé tíhnou k tomu zacházet s nimi jako s odpadem, místo aby je kompostovali.
Toalety, které exkrementy skutečně kompostují, pravé kompostovací toalety
Tyto toalety mají velkokapacitní zásobník (umístěný obvykle v suterénu), ve kterém probíhá kompostovací proces. Od předchozích typů se tedy odlišují tím, že nemusíte "vynášet kýbl" na kompost na zahradě — kompost máte doma ve sklepě. Klasickým představitelem je toaleta Clivus-Multrum. Předpokladem správného průběhu kompostování je přiměřená vlhkost, dostatečný přívod vzduchu a teplota. To lze zajistit různými způsoby – separací moči, zvýšenou ventilací – pomocí elektrického ventilátoru, větrné turbíny nebo dokonce kompresoru – elektrickým či solárním přitápěním, mechanickým promícháváním, přímícháním savého organického materiálu (pilin, rašeliny) atp. Průběh kompostování se dá do určité míry zlepšit naočkováním směsí vhodných bakterií a hub, resp. použitím žížal. Velké kompostéry počítají s kompostováním veškerého organického odpadu z domácnosti. Kompost se vybírá jednou za několik měsíců.
Pokud je zásobník jednokomorový nelze kompost dobře oddělit od čerstvých fekálií – z hygienických důvodů proto mají některé typy výměnné či rotační zásobníky, ve kterých kompost několik měsíců dozrává a stává se hygienicky nezávadným.
Souhrně řečeno – tento typ toalet řeší zpracování exkrementů nejkomplexněji. Toaleta poskytuje již hotový produkt – zralý kompost, případně také "tekuté hnojivo" – moč, či kompostový výluh. Určitou nevýhodou těchto typů je větší nárok na prostor – s umístěním toalety se musí počítat již v projektu. Toaleta je také poměrně citlivá – dokáže ji vyřadit z provozu fekofobická neinformovaná návštěva, která ji zasype chloraminem, může zapáchat při přetížení, a nemusí dobře fungovat ani při extrémně nepříznivých vnějších podmínkách (chlad). Pokud kompostovací proces neprobíhá tak jak má, může toaleta zapáchat. V ČR je s kompostovací toaletou dosud poměrně málo zkušeností, několik toalet tohoto typu vyrobily firmy Plast-Produkt Šumperk a Ekona Liberec. V zahraničí jsou toalety tohoto typu velmi oblíbené (zejména ve Skandinávii a v USA) a jsou považovány – při přiměřené péči – za spolehlivé.
4. Toalety, které moč shromažďují odděleně od fekálií
Příčinou toho, že některé toalety zapáchají, je obvykle anaerobní rozklad přemokřené směsi. Jednoduchý nápad – geniální věci bývají jednoduché – separovat moč od fekálií tento problém do značné míry řeší. Separace moči se může uplatnit u všech výše uvedených typů. Kapacita shromažďovacích toalet se přitom výrazně zvětší a perioda vynášení prodlouží. Moč je na rozdíl od fekálií prakticky sterilní a není proto problém ji používat přímo ke hnojení a k zálivce zahrady – po naředění vodou v poměru asi 1:8. K tomuto účelu se dá využít i šedá voda – tj. voda z koupelny a z kuchyně. Zřejmě jediným komerčním zástupcem separačního typu toalet u nás je Separett, který dodává i příslušenství k zálivce zahrady separovanou naředěnou močí. Dalším známým výrobcem je např. fa Envirolet Composting Toilets.
Separační záchody zřejmě vymysleli radikální feministky :-) neboť i muži na nich při močení musí sedět! Toalety mají totiž mísu vybavenou v přední části trychtýřem či žlábkem, který zachytává moč pouze při močení v sedě. Příznivým vedlejším efektem je, že prkénko a okolí záchodu není potřísněno – jemně řečeno – tak jako při močení ve stoje – a záchod tolik nezapáchá jako obyčejné WC.
Clivus multrum, Clivus Ekoster
Dvoupatrový „opravdu kompostovací“ záchod. Jedná se o 80 let starý švédský patent. Zatímco v malých separačních toaletách probíhá pouze „uskladnění“ které oddaluje vynesení na kompost, velké typy ve stylu Clivus Multrum rovnou z lidských exkrementů vyrábějí vysoce kvalitní kompost. Ten se ze zásobníku vybírá jen jednou za několik let, někdy i za 10 až 30 let… podle typu. Dobře zkompostovaný odpad nesmrdí a je hygienicky nezávadný. Díky kompostovacímu procesu, který neustále významně zmenšuje objem hmoty, se do zásobníku např. o velikosti roční dávky exkrementů vejde těchto dávek 20. Zásobník tedy vystačí na 20 let. Bylo by však škoda ho nevybírat, je to skvělé hnojivo na pěstování čehokoliv.Clivus Ekoster je české výroby - "moderní konstrukce kontejneru toalety z polypropylenu prý zajišťuje maximální těsnost a dlouhodobou životnost bez vlivu na komfort bydlení.
Pilinová ekotoaleta
Je to to nejjednodušší, nejlevnější a přitom plně funkční řešení pro každou příležitost, pokud vám nevadí pravidelně 1-2x do týdne záchod vynášet a starat se o kompost. Piliny jsou v tomto případě klíčem úspěchu, musí jimi být posypána každá „dávka“. Piliny fungují jako biofiltr, brání jakémukoliv zápachu. Dokonale sají moč a vysušují obsah, proto není podmínkou mít zde odvod moči. Při provozu dle pravidel to nesmrdí, ale při vynášení na kompost celá pilinová "bábovička" páchne močí. Dá se na to zvyknout, pro většinu lidí to není problém. Moč urychlí svým dusíkem zkompostování pilin. Ale pokud vám moč vadí, můžete si pořídit například jednoduchou ekotoaletu Privy s odvodem moči - tekutý odpad je odváděn do vsaku nebo do nádrže, tuhý odpad se skladuje v pevnostním pytli. Lze vynechat pytel a přidávat piliny a máte piliňák s odvodem
Zdroj: http://www.ekodum.ecn.cz/ekotoalet/02a.htm#top
Zdroj: http://www.rodovystatek.cz/ekotoalety.htm
Kočí Jindřich | 30.07 13:27