U klasického uspořádání vegetačních kořenových čistíren (dále jen VKČ), které u nás převažují, bývá problém s nízkou účinností při odstraňování amoniakálního dusíku, a to především v zimních měsících. Osazená vegetace se totiž nachází v období vegetačního klidu, to znamená, že netvoří biomasu, na kterou potřebuje odebírat z nádrže dusík. Jednoduše řečeno neroste. Kořeny tedy neprodukují tolik kyslíku jak v létě, pomocí kterého je amoniak (N-NH₄⁺) rozkládán na potřebný dusík (N). Důsledkem tohoto útlumu činnosti je tedy zvyšené mnoštví amoniaku v nádrži, což se projevuje nepříjemným zápachem.

Jak se tohoto zápachu zbavit?

Zajistit v nádrži dostatečný přísun kyslíku i v zimním období.

Mně osobně jsou známa 2 možná řešení:

1)      Provzušňovací kaskáda

2)      Solární provzdušňovadla

Provzušňovací kaskáda

První řešení je z hlediska nízkého vstupu primární energie nejlepší, ale má nevýhodu složitější realizace a vyšší prostorové náročnosti. Filtrační nádrž je potřeba už ve fázi návrhu rozdělit na několik polí s různou výškou hladiny oddělených hrázkou tak, aby při přetékání z vyššího do nižšího pole vznikaly bublinky. Čím větší výškový rozdíl, tím lépe.Výhodou je tedy umístění VKČ ve svahu.

Dle mého úsudku by pro malou VKČ pro 4-5 obyvatel stačila pole dvě, ale spodní pole by mělo být co největší, protože se kyslík bude dostávat jen do něj. Horní pole bude mít dále přebytek amoniaku.VKČ tedy může být pojata i jako estetický prvek - zahradní vodopád. Ovšem pozor! Nelze si představovat, že bude vodopád „zurčet“ jak na přiloženém obrázku 1 (kde je použito cirkulační čerpadlo). Je nutné si uvědomit, že přítok doVKČ se odvíjí dle potřeby vody, která činí cca 100/osobu za den, a to při použití suchého WC ještě asi o polovinu méně. Pro 4 osoby je tedy přítok cca 200 l/den, tzn.cca 0,14 l/ min. Tento údaj však není pro vytvoření představy až tak směrodatný, protože průtok nebude konstantní, ale nárazový - podle aktuální potřeby vody. Každopádně bude lepší, když hrázka bude konstruována tak, aby voda nestékala po její stěně (nevznikaly by bublinky - analogie k točení piva po skle :), ale aby byl nad spodní hladinou přesah s okapovým nosem - aby voda mohla volně kapat. Schématický návrh jednoho z možných řešení je na obrázku 2.

Solární provzdušňovadla

Druhé řešení má tu nevýhodu, že je pro něj zapotřebí nejmodernější solární techniky. Provzdušnění může být zajištěno různými způsoby - například fontánovými čerpadly, nebo přímo generátorem kyslíku (používá se také název aerátor, oxygenerátor). Na českém trhu však zatím dle mého průzkumu není dostatečná nabídka těchto zařízení, i když nějaká se přece jen najdou. Solární čerpadla jsou v ČR snáze k sehnání, jejich nevýhodou však je nutnost kontroly zamrznutí hladiny. Praktičtější oxygenerátory si lze objednat ze zahraničí.

Příklady solárních čerpadel:

http://www.hanako-koi.cz/Solarni-269erpaci-sada-ELBA.html

http://www.oase-filtrace.cz/produkty/solarni-cerpadla

http://www.alienmode.cz/cs/catalog/solarni_vodni_fontana_pro_bazeny_rybnik

Přímé vzduchování - zahraniční produkty:

http://www.amazon.co.uk/Solar-oxygenator-Plus-4-airstones/dp/B001MUOKQ2

http://www.drsfostersmith.com/product/prod_display.cfm?pcatid=15868

http://www.primrose.co.uk/solar-oxygenator-stone-brsmart-solar-p-7462.html

Zdatný kutil může popřemýšlet o výrobě vzduchování pomocí větrného mlýnku.

Pozn. existují i speciální filtrační materiály, které jsou schopny poutat nejen amoniak, ale i těžké kovy a fosfor. Jsou to například drcené vyskopecní strusky, granulované popílky a zeolity. Otázkou však zůstavá, jak naložit s těmito materiály, až po určité době dojde k jejich definitivnímu zanesení a bude potřeba je nahradit novým materiálem.