V současné době prochází nejen Česká republika, ale téměř celý svět ekonomickou i společenskou krizí. Po několika letech "nápravných opatření", která provádějí naše vlády „shora“, se však tento stav nezlepšuje, ale naopak je ještě horší. Občané svým vládám již nevěří a nespokojenost je cítit všude. Lidé by chtěli změnit své životy k lepšímu, jenže nevědí, jakým směrem se vydat…
Mnoho lidí se spokojí s nadáváním na vládu v hospodách nebo na sociálních sítích, ti bojovnější jsou ochotni jít podpořit demonstraci proti „něčemu“ či „někomu“. Tím ale mnoho nezměníme. Sotva jeden požár uhasíme, objeví se několik dalších.
Hlavním důvodem, proč nejsme a ani nemůžeme být „konečně“ spokojeni, je odevzdání našich životů do rukou jiným, kteří pak o nás rozhodují, třeba i proti našim přáním a představám. A je úplně jedno, jestli o nás budou rozhodovat modří, oranžoví, či jinak barevní. Proto musíme bojovat za celkovou změnu Systému, ne za výměnu „loutek“.
Změna „shora“ na parlamentní úrovni je jen jednou částí. Zároveň s tím však musí přijít i změna našeho přístupu – změna „zdola“. Musíme začít myslet a hlavně jednat tak, abychom dosáhli zlepšení životů. Jako první na řadě by mělo být znovu-dosažení potravinové soběstačnosti, která byla po roce 1989 naprosto zdevastována.
Uveďme si jasný příklad… Před rokem 1989 byla naše země v rámci tehdejší RVHP potravinově zcela soběstačným státem a dokonce jsme našimi přebytky zásobovali i ostatní státy. Po tzv. „Sametové revoluci“ byla naše země rozkradena a vytunelována, téměř zmizela i některá průmyslová odvětví. Dotační programy EU celý systém ještě více pokřivily a my jsme dnes zemí závislou na dovozu potravin. Na místech, kde dříve stávaly skleníky a cukrovary, jsou dnes logistická centra obchodních řetězců, kam se dováží ovoce, zelenina, cukr a další ze Španělska, Itálie a jiných dálek. A to levněji, než jsou schopni tyto produkty vyprodukovat naši zemědělci! Zajímavý paradox…
A teď si představte situaci, že se veškeré dovozy stopnou. Nemusí ani dojít k uzavření hranic, jako tomu bylo za totality. Postačí, když dojde k tak rapidnímu navýšení cen ropy, že zkrachují dopravci, protože se jim dovozy nebudou vyplácet. Anebo případně ke krachu EU. Co byste pak jedli, když by se k nám nic nedováželo? Jak dlouho byste vydrželi se zásobami, které doma máte? Během několika hodin či dní by byly regály v obchodech prázdné. Co pak?
Řešení této situace spočívá v tom, že občané převezmou aktivitu „zdola“ a začnou utvářet své životy podle svých skutečných představ a potřeb. Naše ekonomika.cz si vytýčila za cíl být tomuto procesu co nejvíce nápomocna. Nejde nám však jen o podporu ekonomické soběstačnosti. Chceme iniciovat vytváření společenství na úrovni skupin i obcí, která by přebrala také roli sociální, tedy vytváření vazeb mezi lidmi. Tato soudržná společenství by pak měla mnohem větší sílu zajistit si jak ekonomickou soběstačnost, tak i posílit samosprávu a případně prosadit své zástupce do komunální či vyšší politiky…
www.naseekonomika.cz
Cooray Dominika | 17.03 07:54